Temné stránky vzdělání
Srdce buší, uši hoří, koláče potu se tvoří,
Dech se vzpírá, v hrudi tíha, prsty křečovitě svírá,
Není zbytí, nelze jinak, k tabuli jde jako slimák,
V puse sucho, v hlavě prázdno, v ruce křída bílá.
Všichni mlčí, tiše sedí, nikdo s nikým nebesedí, nikdo nehovoří,
Ruka jako pták se třese, křídu skoro neunese, do země se dívá,
Z podlahy se na něj šklebí rozšlápnutá svačina, upocené bledé dlaně otírá si o stehna,
V uších krve hukot sílí, jak postupně se blíží k cíli, ale co jiného mu zbývá?
Před ním černá prázdnota.
Kristýna nazvala svoji báseň za impresionistickou, já bych se přikláněl k dekadenci. (mk)
